Žádná propast nemá tak hluboké dno, abychom se z něj nemohli odrazit.

dítě a kariéra, život bez práce

22. srpna 2012 v 20:24 | Deník jedné matky |  Úvodem
Když se narodil Tomáš, dala jsem v práci výpověď. Docela troufalý skok do hluboké vody bez i minimálního plaveckého umu. Najednou dítě na starost a dávat výpověď? Vždy jsem přirovnávala dítě k domácímu zvířeti, mívala jsem 3 kočky a psa. Dnes už mám "jen" to dítě.
Že s Tomášovým biologickým otcem nemůžeme dlouho zůstat v partnerství jsem věděla a stejně jako zaměstnanec ukončit svůj pracovní poměr? Skok do neznámé hlubiny, hod kostkami o život i přes to, že pravěpodobnost výhry byla i přes všechny nejpřesnější výpočty jednou velkou neznámou.
Neodsuzuji matky, které se po třech měsících povinné mateřské dovolené vracejí zpátky do svého pracovního víru. Snad se zdá kariéra důležitějším životním aspektem nebo možná žijí v domnění, že nemají z finančního hlediska tu možnost být bez práce tedy bez pravidelného rodinného příjmu. Jinou variantou, kterou jsem zaslechla právě od jedné "takové" pracující maminy je, že si taková domácí "puťička" přijde rok s miminkem doma vězňem. Trest za to, že si dovolila otěhotnět a porodit potomstvo nové generace. Inu kdo ví. Každý rodič na to kouká jinak, po svém.
My i když jsme nakupovali nejlevnější z nejlevnějšího, dětské oblečení většinou v "sekáči" tak jsme se měli a stále máme dobře. Rozhodně nelituji svého tehdejšího rozhodnutí.

Abych objasnila situaci: Jsem matka, je mi 29 let a za necelé dva roky jsem strávila půl svého života v Nizozemsku. Můj syn Tomáš Jan je tříletým plnokrevným Čechem narozeným v Haagu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.