Žádná propast nemá tak hluboké dno, abychom se z něj nemohli odrazit.

Pokračuji

22. května 2016 v 23:59 |  A tak dny plynou
Začnu tím proč jsem v NL. Proč jsem sem přišla a proč jsem tu zůstala i přesto, že to tu opravdu nemám ráda (občas se mi i zdá, že čím dál tím víc - možná čím jsem starrší).

Přišla jsem sem když mi bylo 15. Bylo to skvělý, ale nakonec úplně špatně.

Měla jsem dost živou pubertu. Od 13-ti jsem chodila ráda na diskotéky, měla jsem starší kamarádky, pro ně už to bylo "normálka", ale pro mě to bylo všechno nové. To bylo ještě ok až do doby kdy mě matky muž, můj falečný otec přemluvil (psychicky donutil) najít si brigádu. Brigádu? Mě ještě nebylo ani 14 a tam jsem stála: v restauraci na noční.
Další brigáda byla pak v baru na druhé straně města a právě skutečnostmi které se událi od času tohoto baru mě přiměli ke stěhování. Někde mezi tím byla ještě brigáda ve "zmrzlinářství".


Pak jsem utekla z gymplu do NL.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.