Žádná propast nemá tak hluboké dno, abychom se z něj nemohli odrazit.

Pokračuji II

21. května 2016 v 1:17
Přítomnost

Tak jsem zase skoro vylítla z kůže (po synovi). Neni to poprvé co něco buď prostě nevidí nebo přehlíží, když to nerozbije tak to prostě zapomene a když je horší den tak to zapomene a neví kde. To je něco jiného než ztratí. Ale za 5 metrů z krámu do auta ztratit jeden jediný pytlík, který nesl, to už je zasloužené umění. Je to talent. Nedokážu pochopit jak se něco takového může stát. Můj syn má neuvěřitelný talent: denně od rána do večera zkoušet jak daleko může zajít než mě rupnou nervy.
My s Tomáškem= láska je jen malý kousek od nenávisti




A má zelenina? i když se vrátil tou stejnou cestou asi 3x, pytlík tam samozřejmě nikde nebyl tedy upušten ovšem snad ne opuštěn na záhádném místě Tomáškových ztrát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.